Postupová zkouška, státní rigorózní zkouška, státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce ve studijním programu teologie

Č.j. 1065/06

V Praze dne 28. dubna 2006

OPATŘENÍ DĚKANA č. 5/2006

Postupová zkouška, státní rigorózní zkouška, státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce ve studijním programu teologie

Na základě platných vnitřních předpisů Univerzity Karlovy a Katolické teologické fakulty a v souladu s usneseními oborové rady doktorského studia ze dne 4. dubna 2006 stanovím pro konání postupové zkoušky, státní rigorózní zkoušky a státní doktorské zkoušky, jakož i pro obhajobu disertační práce v doktorském studijním programu teologie, obor katolická teologie, tyto pokyny:

čl. 1 Státní rigorózní zkouška

1. Kvalifikaci nutnou pro podání přihlášky ke státní rigorózní zkoušce (dále jen „rigorózní zkouška“) stanoví čl. 3 odst. 1 Rigorózního řádu Univerzity Karlovy v Praze.

2. Přihláška musí být podána na předepsaném formuláři doplněném o ověřené kopie vysokoškolského diplomu a vysvědčení o státní závěrečné zkoušce nebo dokladů podle § 25 nebo podle § 43 odst. 2 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách; v případě cizinců s výjimkou slovenských státních příslušníků musí být tyto doklady nostrifikovány. Uchazeč přiloží stručný životopis, jehož součástí je i resumé obhájené magisterské diplomové práce a případný seznam publikační a další vědecké činnosti.

3. Podává-li přihlášku k rigorózní zkoušce student zapsaný na Katolické teologické fakultě do doktorského studia, činí tak bez příloh uvedených v předchozím odstavci.

4. Součástí přihlášky je vždy sdělení názvu a základní osnovy zamýšlené rigorózní práce, jakož i předmětu, z něhož má být rigorózní zkouška skládána. Slovem předmět se rozumí jedna ze specializací, ve kterém fakulta uskutečňuje doktorský program teologie.

5. Další podrobnosti o podávání přihlášek k rigorózní zkoušce obsahuje čl. 3, odst. 3-7 Rigorózního řádu Univerzity Karlovy v Praze.

6. Rigorózní zkouška se skládá ze dvou částí, a to ústní zkoušky a obhajoby rigorózní práce.

7. Ústní zkouška se skládá z předmětu, jehož obsah je na fakultě zkoušen v rámci státní závěrečné nebo státní doktorské zkoušky. Tento předmět však musí obsahově odpovídat absolvovanému studijnímu programu nebo oboru.

8. Téma rigorózní práce musí obsahově odpovídat absolvovanému studijnímu programu nebo oboru a zároveň i předmětu, který student zvolil při podání přihlášky. Rigorózní práce má rozsah minimálně 60 NS, o její formální úpravě platí obdobně pravidla stanovená na Katolické teologické fakultě pro diplomové práce. Skládá-li rigorózní zkoušku student zapsaný na Katolické teologické fakultě do doktorského studia, může jako rigorózní práci předložit ucelenou část své disertační práce.

9. Rigorózní práci je třeba odevzdat ve dvou svázaných exemplářích v pevné vazbě. K těmto exemplářům přiloží student práci v elektronické podobě. Spolu s prací student odevzdá resumé na samostatném listu ve dvojím vyhotovení a v digitální podobě (jako samostatný soubor na disketě nebo CD s textem práce). Na konci rigorózní práce je krátká anotace ve světovém jazyce.

10. Do 30 dnů od doručení rigorózní práce zašle fakulta uchazeči vyrozumění o termínu konání rigorózní zkoušky.

11. Rigorózní zkouška se koná před tříčlennou zkušební komisí + školitel a oponent (dále jen „komise“). Průběh a vyhlášení výsledků jsou veřejné.

12. Předsedu komise a členy komise jmenuje z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou fakulty děkan tak, že předsedou komise má být profesor. Další členy komise jmenuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. O konání rigorózní zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise; počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři. Předseda komise ustanoví nejméně jednoho oponenta, který vypracuje posudek předložené rigorózní práce.

13. Rigorózní zkouška je klasifikována „prospěl/a“ – „neprospěl/a“. Klasifikaci „prospěl/a“ stanoví komise, složí-li uchazeč ústní zkoušku a obhájí-li rigorózní práci.

14. Ústní zkoušku a obhajobu rigorózní práce lze opakovat jen jednou. Pokud komise rozhodla, že uchazeč rigorózní práci neobhájil, stanoví, zda je nutné práci přepracovat nebo doplnit; opakování obhajoby je možné nejdříve za šest měsíců.

čl. 2 Postupová zkouška

1. Student doktorského studijního programu teologie koná na konci druhého ročníku postupovou zkoušku, jež se skládá ze dvou částí, a to ústní zkoušky a obhajoby předložené písemné práce. Její složení je podmínkou pro připuštění ke státní doktorské zkoušce.

2. Pokud student složil ve stejném nebo obdobném studijním programu státní rigorózní zkoušku, tato se uznává jako ústní oborová zkouška uvedená v čl. 2 odst. 1 tohoto opatření. Pokud student obhájil rigorózní práci, tato se uznává jako obhajoba předložené písemné práce uvedená v čl. 2 odst. 1 tohoto opatření.

3. Jestliže student postupovou zkoušku nesloží, může ji do jednoho roku opakovat. Opakování se pokládá za opravný termín, na nějž má student právo. V případě, že student postupovou zkoušku nesloží vůbec nebo v opravném termínu, usnáší se oborová rada tak, že student nesplnil povinnosti individuálního studijního plánu, což má za následek ukončení jeho studia.

4. O podávání přihlášek, studijních povinnostech, průběhu a hodnocení postupové zkoušky platí obdobně pravidla uvedená v čl. 1 tohoto opatření.

5. Podle kanonického práva (Sapientia christiana čl. 49 § 2) platí, že student teologie, který chce dosáhnout hodnost „doktorát teologie“, musí nejprve dosáhnout hodnost „licenciát teologie“, jež se podle § 46 odst. 5 písm. e) zákona č. 111/1998 o vysokých školách v platném znění uděluje po úspěšně vykonané rigorózní zkoušce. Student doktorského studia musí tedy v souladu s kanonickými předpisy místo zkoušky postupové složit zkoušku rigorózní.

čl. 3 Státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce

1. Státní doktorská zkouška a obhajoba disertační práce se skládá po třech letech doktorandského studia s přihlédnutím k možnosti přerušit nebo prodloužit přípravu.

2. Ke státní doktorské zkoušce (dále jen „doktorská zkouška“) a obhajobě disertační práce může být připuštěn pouze ten student doktorského studia, o němž se oborová rada na návrh školitele usnesla, že splnil individuální studijní plán. Doktorskou zkoušku nelze skládat, je-li se studentem vedeno disciplinární řízení ve kterém disciplinární komise navrhla sankci vyloučení ze studia, děkan svým rozhodnutím neuložil sankci mírnější, nebo věc nevrátil komisi zpět, ani rektor rozhodnutí děkana nezrušil.

3. Školitel podává návrh uvedený v odst. 2 až poté, co student ve zprávě o své činnosti (čl. 5 odst. 4 Řádu doktorského studia KTF) uvedl, že je k doktorské zkoušce a obhajobě připraven. Toto vyjádření je pokládáno za přihlášku k doktorské zkoušce a obhajobě disertační práce. Spolu se zprávou student zpravidla odevzdává školiteli disertační práci.

4. Disertační prací se prokazuje schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a tvůrčí umělecké činnosti. Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Disertační práce má minimální rozsah 150 NS, o její formální úpravě platí obdobně pravidla stanovená na Katolické teologické fakultě pro diplomové práce, nestanoví-li v odůvodněných případech školitel jinak.

5. O odevzdání disertační práce a resumé platí obdobně ustanovení čl. 2 odst. 9 tohoto opatření s tím, že student odevzdává 4 exempláře.

6. Spolu s usnesením uvedeným v odst. 2 projedná oborová rada záměr děkana na jmenování předsedy a členů komise pro doktorskou zkoušku a předsedy a členů komise pro obhajobu disertační práce. Předsedou těchto komisí má být podle návrhu Oborové rady z 4.dubna 2006 profesor. Děkan svůj záměr připravuje podle pravidel čl. 10 odst. 2 a 3 Studijního a zkušebního řádu Univerzity Karlovy.

7. Komise pro obhajobu disertační práce ustanoví dva oponenty, kteří vypracují posudek předložené disertační práce. Děkan po domluvě s předsedy obou komisí stanoví řádný a dva opravné termíny konání doktorské zkoušky a termín obhajoby disertační práce. Každý z těchto termínů se nejméně měsíc předem zveřejní na úřední desce.

8. Školitel a oba oponenti písemně posoudí práci a navrhnou klasifikaci „prospěl/a“ – „neprospěl/a“. Školitel zároveň připojí dvě otázky, jimiž je zkoumán širší kontext tématu disertační práce. Posudky i otázky jsou předkládány vědeckému oddělení děkanátu v takovém termínu, aby se s nimi student mohl seznámit nejpozději sedm dní před datem doktorské zkoušky a obhajoby disertační práce.

9. Doktorská zkouška se skládá z jedné části. Student zodpoví otázky, které formuloval školitel nebo jiný činitel.

10. V rámci obhajoby disertační práce student představí zpracované téma a odpoví na námitky a připomínky obsažené v posudcích.

11. Doktorská zkouška a obhajoba disertační práce se klasifikuje „prospěl/a“ – „neprospěl/a“. Klasifikace „prospěl/a“ je udělena tehdy, vysloví-li se takto v neveřejném hlasování nadpoloviční většina členů komise pro doktorskou zkoušku a členů komise pro obhajobu disertační práce. Pokud komise stanovila klasifikaci „neprospěl/a“, určí, zda je nutné práci přepracovat nebo doplnit; opakování obhajoby je možné nejdříve za šest měsíců.

12. O konání doktorské zkoušky nebo její části se vyhotoví zápis, který podepisuje předseda nebo v zastoupení jiný člen komise a všichni přítomní členové komise; počet přítomných členů komise nesmí být menší než tři.

čl. 4 Závěrečné ustanovení

Toto opatření nabývá okamžité platnosti a účinnosti.

prof. PhDr. Ludvík Armbruster

děkan