Představený seminárních rektorů k nedostatku kněží

ThDr. Jiří Skoblík

Představený německých rektorů kněžských seminářů se vyslovil k nedostatku pastýřů a ženců na duchovním poli.

Evangelium bývá spojováno s výzvou věřícím, modlit se za nová kněžská povolání podle Kristova návodu. Muži, vzešlí z takových modliteb by pak působili jako pastýři pro ovce a ženci pro obilí. Nedostatek pastýřů přivodí strádání ovcí, nedostatek ženců hnití obilí. Aplikováno na lidi, pastýři a ženci jsou zprostředkovatelé Kristova životního programu, který může být popsán jako radikální humanizace s vyhlídkou na dosažení přesažného cíle, který nazýváme Bůh. Pastýřů byl tenkrát nedostatek a to platí i dnes, nejen u nás.

POPIS SITUACE.
Situace je vážná. V církvi je mnoho různých aktivit, vykonávaných nejrůznějšími jedinci i skupinami. Všechny aktivity by měly být aspoň okrajově poznamenány vědomím poslání, nikoliv zaměstnání nebo povolání, na které se prakticky skoro pozapomnělo. Samozřejmě oceňujeme také jiné služby, máme jáhny, pastorační asistenty a asistentky, ale heslo dneška je "potřebujeme kněze!"

Současný život církve se octl na jakémsi předělu. Už nejsme společenskou samozřejmostí, ale ještě nejsme exotičtí, takže bychom neprobouzeli kritiku. Nechci také zapomenout na rozdíl mezi duchovní potřebou, uspokojenou individuálně a přijatelností církve s celou její hypotékou, jak to aspoň mnozí vidí. Církev má dostat obličej právě skrze kněze. To ovšem předpokládá vedle osobních kvalit jeho ztotožnění se s církví.

U nás postrádám bohužel větší vliv nových církevních hnutí, protože mají velký podíl na vzniku kněžských povolání. Akcenty těchto hnutí jsou spiritualita a komunita, čili duchovní život ve společenství, velmi důležitý předpoklad.

S novým rozmachem církve lze těžko počítat, ale nesmíme propadnout úzkosti, že se nás už nikdo nebude ptát po důvodech naší naděje. Musíme si přiznat, že kněží v terénu jsou přetíženi různými úkoly v duchovní správě na to, aby si čas od času dopřáli luxus v podobě otázky proč tady vlastně jsem a co pro společnost mohu znamenat.

S tím souvisí jiná otázka: máme se zaměřit na území nebo na osobu? Chceme se zbývajícími silami současného kněžského fondu pokrýt co nejvíc území nebo se zaměříme na osoby a budeme hledat spojence, kteří vykonají část práce za kněze, které ovšem musíme nadchnout a duchovně živit, aby na různých úrovních účinně pracovali na misijním poslání církve.

PŘÍČINY NEDOSTATKU.
Velmi málo mladých lidí přichází v neděli pravidelně k bohoslužbám. V této malé skupině je však překvapivě mnoho připravenosti kněžstvím se vážně zabývat. Považujeme za svou úlohu tyto lidi povzbudit k dalším krokům tímto směrem. Leckdo chce zůstat při svém hledání v anonymitě. V tom případě mu lze poradit internet, který mu ji zaručuje.

To, zda budou kněží, závisí na celé církvi, nejen na kléru. Zaznamenáváme malou podporu v zázemí případných kandidátů. Posílají-li biskupové pastýřské listy o kněžských povoláních, oslovují nejen mladé muže, ale i jejich okolí, nejen s výzvou modlit se, ale také nepřekážet biblicky řečeno Duchu, který vane kam chce.

Velmi často slyšíme, že překážkou většího počtu zájemců je celibát. Samozřejmě je na místě toto uvážit, ale uvítal bych, kdybychom hovořili o tom, jak by si kandidát představoval svůj úkol jako manžel a otec rodiny. Měřeno řeholními sliby poslušnosti a chudoby jsou také jiné problémy jako přepych a svévole, o kterých se celkem nemluví, protože se fixujeme pouze na zdrženlivost.

STUDENTI BOHOSLOVÍ.
Jak vypadá profil dnešních kandidátů? Charakterizuje je úsilí osvojit si víru, aby se dala nazvat skutečným přesvědčením. Přitom nechtějí být osamělými hledači, nýbrž chtějí se orientovat pomocí druhých, od kterých očekávají taktní usměrňování. Chtějí být zakotveni v něčem vyšším, co za to stojí. Nezapomeňme na charakteristický idealizmus mládí. Posvátno je působivé. Sílení ve víře u našich kandidátů jde takřka rovnoběžně se sílením ve vědomí kněžského povolání. Společnost neskýtá oporu jednomu ani druhému, jak to bylo dříve, kandidáti poznávají, že se musí prosazovat proti proudu. To se ovšem týká všech věřících. V očích světa nejsou o mnoho menšími podivíny než kněží.

Někdo by mohl říci: nesvádí malý zájem o kněžství k přijetí kohokoliv? S Písmem je nutno ujistit: mírou vrchovatou a natřesenou cítíme my rektoři seminářů odpovědnost postavit kandidátům včas před oči, co kněžství obnáší a spolu s nimi zkoumat jejich individuální kapacitu, aby svou nezpůsobilost nezjistili teprve krátce před svěcením.

OTÁZKA SEMINÁŘŮ.
Zamýšlíme se také nad funkčností seminářů. Nepřežily se? Z hlediska skupinové dynamiky existuje spodní hranice, pod kterou život v příliš malých skupinách v obvykle příliš velkých domech, stavěných pro jiné poměry, ztratil výchovný smysl. Semináře však cenu nepozbyly. Kněz není k vysoké kvalitě šlechtěný samotář, ale někdo, kdo má zkušenost, jak se vytváří společenství kolem Pána. To je právě smyslem seminářů.

Za těžiště seminární výchovy dnes považuji: přispívat k sebepoznání a sebepřijímání se silnými i slabými stránkami. Umožnit intelektuální vypořádání se s poselstvím víry pomocí teologického studia. Pěstění schopnosti předávat slovem i životem to, co kněz sám přijal, být tedy schopný kontaktů. Shrnuto = být si jist svou věcí před sebou i před druhými.

Nakonec předseda rektorů seminářů uzavírá: byly doby, kdy kněz ve společnosti něco znamenal. Dnes znamená něco jen duchovně, nikoliv společensky. Nedostatek kněží ukazuje na nedostatek duchovního zřetele celé společnosti, včetně samé církve. Je to logické, i když neradostné.

Jak si máme představit mechanizmus modlitby, ke které vybízí v dnešním EV X? Člověk se obrací s žádostí na Boha. Bude vyslyšena podle pravidel, která zná Bůh. Bude li vyslyšena, ovlivní Bůh bezprostředně nebo prostředečně duševní život někoho, kdo pro zrod kněžského povolání něco znamená. Otevře mu svým vlivem panorama, o kterém dosud nevěděl. Snad narazí na odpor, i když oslovený člověk Boží dotek pochopil. Pak bude zapotřebí tento odpor zmírnit, tak aby dostatečně zeslábl pro potřebné rozhodnutí. Mluvil jsem o prostředečním vlivu. Jeho nástrojem, který bude stát pod Božím vlivem, může být kdokoliv z nás, i ten, kdo se za nová kněžská povolání třebas vůbec nemodlil.

 
Na začátek stránky Na seznam komentářů Na úvodní stránku

© ThDr. Jiří Skoblík přednáší morálku na Katolické teologické fakultě UK Praha
Aktualizace 28.11.2005 VS