Ježíš opakuje třikrát: nebojte se! ve vlastním zájmu chceme této výzvě vyhovět, nás netěší strach. Ale ze zkušenosti víme, že se ho nejen lehce nezbavíme, ale že nás svazuje. Co brání přijmout Kristovu výzvu a odložit strach? Není to logika víry, všechno, čím Kristus zdůvodňuje nepatřičnost strachu, je logické a my s tím souhlasíme. Naším problémem je mocná kolébka strachu a tím bývá fantazie. Fantazie strach probouzí. Je tedy namístě promluvit si o ovlivňování fantazie v rámci duchovního života. Fantazie je dobrý sluha, ale zlý pán. Lidé, které označujme jako osoby bez fantazie, jsou ochuzeni. Ve službě dobra nám fantazie v duchovním životě může velmi pomáhat. Na různých stupních modlitby má fantazie sice různou, ale nepostradatelnou úlohu. To platí dokonce na nejvyšších stupních nazírání.
Jak si ale máme poradit se zlou fantazií, která nás připravuje o klid a ochromuje? Která nám v krizových situacích horlivě předkládá katastrofické scénáře? Která nás časem tak unaví, že její podmanivé obrazy začneme brát jako pravdivé, jako samozřejmé? V EV se mluví o posedlých, které sužují nečistí duchové. Ať už toto označení chápeme tak či onak, nástupní prostor v nás pro tyto mučivé vlivy je právě fantazie. Naše vůle není žádným tvorem přímo ovlivnitelná, ale snadno je ovlivnitelná nepřímo přes fantazii. Taky ze života svatých se vypráví, že byli takto trápeni. I zde fungovala fantazie.
Máme tedy dvojí úkol: vychovávat svou fantazii a tak působit na nežádoucí vznik strachu.
Naše sebevýchova by měla pečovat o hygienu fantazie a celého duševního života. K hygieně patří vybírat hodící se podněty a vyhýbat se škodlivým. Pokud jde o vhodné podněty, patří k hygieně fantazie přibližovat si náboženské pravdy analogií s pozemskými skutečnostmi. Člověk s bohatou fantazií si snadno promítne podobenství o dobrém pastýři do svých životních poměrů a získá kus důvěry do dalších dnů. Podobně působí oslovení Otče náš, máme-li s vlastním otcem dobré zkušenosti. Fantazie může také pomoci při osvojování si lidové moudrosti všechno do času (tedy také různé příčiny strachu), Bůh na věky. Na papíře nám tato věta nedělá problémy, ale něco jiného je její vpuštění do krevního oběhu.
Pokud jde o škodlivé podněty, odrazovým můstkem nežádoucích fantazijních představ nemusí být jenom hororové filmy o posedlých ďáblem, ale i zbožné knihy, popisující s dobrým úmyslem, ale problematickým způsobem záhrobní tresty. Strach ovšem nepramení pouze z fantazijních představ o pekle, ale možná daleko víc z představ o trýznění a zabíjení lidmi tady na světě, jak o tom mluví dnešní evangelium.
Krajní případ nežádoucích fantazijních představ představuje příprava na sebevraždu, při které dochází k souhře fantazie se strachem. Na začátku jsou vnitřní nebo zevní životní obtíže, které fantazie zveličuje, působí a stupňuje tím strach a ten zpětně působí nutkáním k sebevraždě na fantazii, aby se zabývala způsobem, jak ji provést. Právě úvahy o technice dobrovolné smrti jsou krajně nebezpečné.
Potěšilo by nás, kdyby platilo, že duchovním zdokonalováním se ubývá trapičské fantazie. Soudě podle životopisů svatých se to ale nezdá, naopak, jakoby je mučivé fantazijní představy doprovázely hodně dlouho, snad až na konec života. Proto je užitečné nejen proti škodlivé fantazii bojovat, ale taky snažit se jí přijít na kloub a pokoušet se tím nad ní vyzrávat.
Vrátíme-li se ještě jednou k trojí výzvě dnešního evangelia nebojte se! jedná se spíš o radu do budoucnosti než o výzvu do přítomnosti. Jakoby říkal není třeba se bát i když vím, že si nedáte říci a že se stejně bát nepřestanete, což platí také o nás.
| Na začátek stránky | Na seznam komentářů | Na úvodní stránku |